एक छोटीशी प्रेमकथा
१५ वर्षापूर्वीची गोष्ट असेल. मी त्यावेळेला शाळेत होतो. शाळा सुटली की माझा क्लास असायाचा. शाळा सकाळची होती ७ ते १२ वाजेपर्यंत आणि क्लास ३ ते ५ वाजेपर्यंत. क्लास मधे माझ्या बाजूला एक देखणा मुलगा बसायचा. पहिल्या दिवसापासून तो माझ्या बाजूला बसत होता आणि चांगला मित्र पण झाला होता. आपण त्याला ह्या गोष्टी चा राजा म्हणुया. आमच्या क्लास मधे आमच्या शाळेशिवाय ईतर मुले मुली पण असायचे. राजा पण दुसर्या शाळेतला होता. आम्ही क्लास मध्येच एकत्र भेटायचो. एकदम मनमोकळा स्वभावाचा. नेहमी हसरा चेहरा. एक साइड चा भांग पाडला कि दिसायला विनोद खन्ना होता. घरची परिस्थिती पण चांगली होते. त्यावेळेला सुद्धा आम्हा सर्वाना वडापाव, चॉकलेट घ्यायची त्याची ऐपत असायची. आमच्या खिशात त्यावेळेला चुकून माकून एखादे चार आणे मिळाले तर नशीब. पॉकेटमनी हा प्रकारच अस्तित्वात नव्ह्ता. पहिल्या दिवशी क्लास मधे आल्यापासून तो माझा चांगला मित्र झाला. क्लास सुटल्यावर पण आम्ही खूप धमाल करू. त्यावेळेला त्याच्या कडे सायकल होती. त्यावेळेला सायकल असणे म्हणजे आता कॉलेजात जाणार्या मुलाकडे मर्सिडीज असण्यासारखे होते. आम्ही डबल सीट बसायचो, अर्थात सायकल तोच चालवायचा. मला घराच्या मागच्या गल्लीत सोडायचा आणि निघून जायचा.
आमच्या क्लास मधे एक सुंदर मुलगी पण होती. लांबसडक पाठीवर रुळणारे केस, गोरीपान काया, अंगाने नाजुक शिडशिडित बांध्याची, पाणीदार डोळ्यांची. हिच ह्या कथेची “राणी”. हा राजा आणि राणी एकाच शाळेत आणि एकाच वर्गात पण होते. दोघे राहायला पण बाजूबाजूच्या सोसायटी मधे होते. राजा च्या बिल्डिंग च्या बाजुने पोलिस वसाहत चालु होत होती. तिचे वडिल पोलिस खात्यात कामाला होते. चांगल्या वरच्या पोस्ट वर होते त्यामुळे त्यांना जरा बर्यापैकी बिल्डिंग मध्ये रहायला मिळाले होते. राजा मुळे माझी आणि तिची ओळख झाली. मी, राजा, राणी आणि तिच्या दोन मैत्रीणी असा आमचा चांगला ग्रुप तयार झाला होता. इतर कोणाला आम्ही ग्रुप मधे घेतलेच नाही. क्लास सुरू व्हायच्या आधी आणि सुटल्या नंतर आम्ही क्लासच्या बाहेरच्या कठ्ठ्यावर गप्पा मारता बसायचो. एक गोष्ट आमच्या नजरेतुन सुटत नव्हती ती म्हणजे राजा चे राणी कडे बघणे आणि राणी ने त्याला प्रतिसाद देणे. त्यावेळचे प्रेम आता सारखे फास्ट फॉरवर्ड नव्हते. त्यावेळेला नजरेवरच सगळी भिस्त असायची. मेसेजेस पोचवायला एक तर मित्र मैत्रिणी नाही तर लायब्ररीची पुस्तके. मोबाईल काय असते हे तर दूरदूर पर्यंत माहित नव्हते. घरात एखाद्याच्याच घरी एमटीएनल चा फोन असायचा आणि पूर्ण चाळी ची भिस्त त्या नंबर वर असायची. फ्रेंडशिप डे, वॅलेन्टाईन डे वगैरे गोष्टी अजुन सातासमुद्रापारच होत्या. त्यामुळे एखादी मुली बरोबर मैत्री करायची असेल तर डेरिंग करण्याशिवाय पर्याय नसायचा अन्यथा मुलगी डेरिंग करून रक्षा बंधन ला राखी बांधायला यायची.
तर अश्या जमान्यात राजा आणि राणी च्या कच्च्या प्रेमाचे अंकुर फुटत होते. गप्पा मारताना हळूच एकमेकांकडे बघुन हसणे, डोळ्यांच्या खाणाखूणा होणे, गप्पा मारताना दोघांचे एका विषयावर एकमत होणे आणि उस्फुर्तपणे टाळी देणे, टाळी दिल्यावर रानीचे हळूच लाजून मान खाली घालणे, क्लास मधे आल्यावर पहिले एकमेकांना शोधणे आणि नेहमीच्या जागेवर दिसले नाही तर चेहर्यावर चलबिचल होणे. कधी राजा उशिरा आला की रानीचे क्लास च्या दरवाज्याकडे एकटक बघत वाट पहाणे आणि राजाने आत प्रवेश केला की दोघांची नजरानजर होणे, मग राजा आत येऊन जागेवर बसे पर्यंत राणी त्याच्याकडे पाहत राहायची. एकदा राजा बसला की मग तो राणी कडे पाहायचा. मग राणी खुणेनेच विचारायची, ‘ का रे? एवढा उशीर का झाला?’ राजा मग मान हलवून डोळ्याच्या पापण्याची उघडझाप करून सांगायचा, ‘ काही नाही ग! असचं !”. मग क्लास चालू असताना एकमेकांकडे लक्ष नसताना बघणे आणि चुकूनमाकून नजरानजर झाल्यावर माना खाली घालून हसणे. हे लगेच आम्हाला समजून येऊ लागले होते. पण कोणी च काही बोलता नव्हते. आम्हां सगळ्यांना त्यांची जोडी आवडत होती पण जो पर्यंत त्यांच्या मनातले समजत नव्हते तो पर्यंत आम्हाला पुढाकारही घेता येत नव्हता.
तरी आम्ही त्यांना सपोर्ट करायला कधीच सुरुवात केली होती. ग्रुप मधे बसलो असताना आम्ही खास करून दोघांना एकमेकांच्या बाजूला बसायला जागा द्यायचो. तेव्हा राजाच्या होणार्या ओझारत्या स्पर्शाने राणी ची कळी खुलायची आणि तिचे गोरे गाल लाल टमाटर सारखे होऊन जायचे. तर तिचे लाजणे बघुना राजा ची स्वारी एकदम खुष होऊन जायची. क्लास सुटल्यावर आम्ही सगळे जण राणी च्या घरापर्यंत चालत जायचो. एक एक मैत्रिणी ला सोडत सर्वात शेवटी राणी चे घर यायचे. मुद्दाम आम्ही मोठा वळसा घालून तिच्या बिल्डिंग पर्यंत पोहचायचो. एकदा का मैत्रीणी गेल्या की मग राजा आणि राणीच चालायचे. मी राजाची सायकल घेऊन बाजूने चालायचो. जेणे करुन दोघांना एकांत मिळावा पण एवढे पण बाजूला नाही चालायचो की जेणे करून इतर लोकांना संशय येईल. चालताना एकमेकां कडे बघणे, गप्पा मारताना ओठांपेक्षा डोळ्यांनी जास्त बोलणे हे सारे आम्हांला समजू लागले होते. त्यांना वाटायचे आम्हाला कोणी बघितलेच नाही आणि आम्ही ही त्यांना तसे कधी जाणवू दिले नाही. राणीला घरी सोडल्यावर राजा मला डबल सीट घेऊन माझ्या बिल्डिंग च्या मागच्या गल्लीत सोडायचा आणि मग निघून जायचा.
आमच्या नजरे समोर त्यांचा प्रेमाचा वृक्ष बहरू लागला होता. पण दोघांनी एकमेकांना अजूनही मागणी घातली नव्हती की एकमेकांच्या निदर्शनासही आणून दिले नव्हते. एके दिवशी आम्ही राणी ला तिच्या बिल्डिंग जवळ सोडून माझ्या घरी परतत होतो तेव्हा राजाने न राहवून मला विचारले, ‘ अरे यार ! आज काल मला कसे तरीच होते आहे. राणी ला घरी सोडले की जिव कासावीस होऊन जातो रे. रात्री पण तिची खूप आठवण येते. मग तिच्या दिलेल्या नोटस घेऊन झोपतो. तेव्हा कुठे झोप येते. काय होतेय तेच समजत नाही…तिला पण असेच होत असेल का रे?’ मी म्हटले, ‘मित्रा! तुला बहुतेक प्रेम झालेय. तिच्या मनात काय आहे ते आपण उद्दया विचारूया. आता घरी जा.’ दुसर्या दिवशी तो लवकरच आला पण त्याला तिला विचारायचा धीर च नाही झाला. मी म्हटले, राहू दे, जसे चालले आहे तसे चालु दे. २/३ महिने असेच उलटून गेले. दोघांनी एकमेकांना काही प्रेमाची कबुली दिली नाही. सर्व नेहमी सारखेच चालले होते. पण बेचैनी वाढत होती. शेवटी राजा ने डेरिंग करायची ठरवली आणि मागणी घालायची ठरवली. खूप विचाराअंती असे ठरले की तिला एक चिठ्ठी लिहायची. आणि क्लास सुटताना तिच्या हातात द्यायची आणि निघुन जायचे. तिला विचार करायला वेळ द्यायचा आणि दुसर्या दिवशी भेटायचे. मोठ्या मुश्किलीने पत्राचा मायना सुचला आणि राजाने पहिले प्रेमपत्र लिहिले. दोन दिवस तो चिठ्ठी घेउन तसाच फिरत होता. डेरिंग च होत नव्हती.
चवथ्या दिवशी तो क्लास मध्ये लवकरच आला. थोडा टेंशन मधे दिसता होता. मला वाटले की प्रपोझ करायचे आहे म्हणून टेंशन आहे. मी विचारले काय झाले तर म्हणाला, अरे यार! आज ती शाळेत आलीच नाही रे. खूप दिवस बेकार गेला. तिच्या बिल्डींग खाली एक चक्कर मारुन आलो तर ती गॅलरी मधे दिसली पण तिने बघुन सुद्धा न बघीतल्यासारखे केले आणि न हसताच आत निघून गेली. असं कधीच झाले नव्हते रे!!! काय झाले तिला? तिला समजले असेल का मी तिला प्रपोझ करणार आहे ते? म्हणुन रागवली आहे का?
मी म्हटले, ‘रिलॅक्स !!! शांत हो टेंशन नको घेऊस, ती आता क्लास ला येतेय का बघुया मग काय ते समजेल.’
आम्ही तिची वाट बघत क्लासच्या बाहेर उभे राहिलो. थोड्या वेळाने ती आली पण एकच नजर टाकली आणि निघून गेली. नेहमीसारखे हाय नाही की चेहर्यावर हसू नाही. चेहरा खूप लाल झाला होता. डोळे सुजले होते. बहुतेक खूप रडली होती. तशीच न बोलता जाग्यावर जाउन बसली होती. आम्ही पण जाउन बसलो. कधी एकदा क्लास संपतो आणि तिच्याशी बोलतोय असे राजाला झाले होते. शेवटी कसा बसा क्लास संपला पण आमचा ग्रुप तसाच बसुन राहिला होता. ती पण तशीच बसली होती. मी त्याच्या हातात चिठ्ठी कोंबली आणि लांब जाउन बसलो. तिच्या मैत्रीणी पण लांब जाउन बसल्या. राजा उठला आणि तिच्या जवळ गेला. हातातली चिठ्ठी तिच्या हातात देण्यासाठी तिचा हात हातात पकडला आणि तिच्या हातात चिठ्ठी देण्यासाठी तिची मुठ उघडली तर तिच्या हातात अगोदरच एक चिठ्ठी होती. तिने खुणेनेच सांगितली की ती तुझ्या साठिच आहे. राजा ने आपली चिठ्ठी तिच्या हाताता दिली आणि तिची चिठ्ठी हातात घेतली. थरथरत्या हाताने चिठ्ठी उघडली भडाभडा वाचली आणि आनंदाने उडीच मारली. आणि माझ्या कडे बघुन तिच्या चिठ्ठीचे चुंबन घेतले. तिने पण चिठ्ठीत तेच लिहिले होते आणि त्याला प्रेमाची मागणी घातली होती. तो खूप खुश झाला आणि आमचे टेन्शन कमी झाले. काय पण प्रेम म्हणावे. दोघांचे खरच एकमेकांवर मनापासून प्रेम होते. दोघांना पण एकाच दिवशी प्रपोझ करावासा वाटला.
दोघेही एकमेकांना आवडत होते. आम्ही खुप खुश झालो. पण राणी च्या मनात काही वेगळेच होते. तिने चिठ्ठी वाचली तिच्या चेहर्यावर हसु उमटले…डोळ्यात अश्रु आले. तशाच भरल्या डोळ्यांनी चिठ्ठी दोन्ही हातात घेउन ति राजा कडे दोन मिनिटे बघत राहिली आणि मटकन खाली बसली व शेवटी तिने थांबवून ठेवलेले अश्रू मोकळे केले आणि जोराने हुंदका फोडला. आम्हाला काय झाले समजलेच नाही आम्ही तिच्या जवळ गेलो आणि तिला शांत केले आणि विचारले. मोठ्या मुश्किलीने तिने हुंदका आवरला आणि राजा चा हात हातात घेतला आणि म्हणाली, “मी हि चिठ्ठी तुला दोन दिवसांपुर्वीच लिहिली होती पण द्यायला हिंमतच होत नव्हती. मला पण तु खुप आवडतोस रे! पण…..” आणि तिने एक मोठा पॉझ घेतला. हमसुन रडायला लागली.
ती पाच सेकंद पण आमच्या काळजाचा ठोका चुकवुन गेली. ती म्हणाली, ‘माझ्या बाबांची बदलीची ऑर्डर आली आहे. आम्हाला उद्याच ठाणे सोडून कोल्हापुरा ला जायचेय..” तिच्या एका वाक्याने आमच्या पायाखालची जमीनच सरकली. आता कुठे प्रेमाला सुरवात झाली होती आणि जुदाई पण आली. आम्ही कोणी काहीच बोललो नाही. पुढे काहि चर्चा करण्यात अर्थच नव्ह्ता. सर्व शांत झाले होते. तसेच क्लास मधुन बाहेर पडलो नेहमी प्रमाणे चालू लागलो. मी सायकल घेतली आणि पुढे पुढे चालू लागलो. एक एक करत सगळ्या मैत्रिणींना सोडले आणि तिच्या बिल्डींग खाली पोचलो. दोघे काही न बोलता तसेच बघत राहीले. कोणाला काही सुचतच नव्हते. मी शेवटी विचारले, ‘उद्या किती वाजता निघणार आहे.’
ती म्हणाली, ‘सकाळीच सहा वाजता सामान भरायला गाडी येईल आणि आठ वाजेपर्यंत निघुन जावू.’ तसच जड अंत:करणाने आम्ही एकमेकांचा निरोप घेतला.
राजा सायकल वर सोडायला आला. बिल्डिंगच्या मागच्या गल्लीत उतरलो आणि राजाने इतका वेळ थांबून ठेवेलेले मन मोकळे केले. अगदी मनसोक्त रडला. मी फक्त त्याच्या पाठीवर थोपटत राहिलो दुसरे काय करू शकणार होतो. त्याच्या जागी जर मी असतो तर कदाचित मी काहीं वेगळे नसते केले. रडण्याचा भर ओसरल्यावर मी त्याला विचारले की तू जाणार आहेस का सकाळी? तो नाही म्हणाला. मला तिला सोडून जाताना बघवणार नाही…. ‘अरे पण ती वाट बघत राहिली तर?’ मी म्हणालो. ‘नाही बघणार आणि वाट बघितली तरी ती समजून जाईल.’ असे म्हणून त्याने खिशातली चिठ्ठी काढली आणि परत परत वाचत रडत राहिला.
पुढचे ४/५ दिवस राजा क्लासला आलाच नाही. मित्राकडे विचारले तर म्हणाला कि राजा शाळेत पणा नाही आला होता.. कदाचित तब्येत बरी नाही. विचार केला आज संध्याकाळी त्याच्या घरी जाउन बघुया. क्लास सुटल्यावर त्याच्या घरी गेलो. हा शांतापणे चादर घेऊन गादी वर पडला होता. आई ने सांगितले, ‘अरे दोन दिवसापासुन तब्येत बरी नाही. काही खातच नाही आहे. डॉक्टरांकडे घेऊन गेली तर ते म्हणाले काही झाले नाही…पण दिवसरभर झोपुनच आहे.’ मी त्याच्या बेड जवळ गेलो, त्याच्या डोक्यावरची चादर खाली केली. गोरा चेहरा लाल लाल झाला होता. कदाचित घरातल्यांची नजर चुकवून खूप रडला असावा. उशी पण ओली झाली होती रडून रडून.
मी विचारले…काय झाले?
‘काही नाही रे… तुला माहीत आहे ना.’ राजा म्हणाला.
‘तू गेला होतासा का तिला सकाळी निरोप द्यायला?’…मी
‘हो गेलो होतो. पण तिच्या समोर नाही गेलो. झाडामागुनच बघत होतो. ती खूप शोधता होती रे मला. सारखी माझ्या बिल्डिंग कडे बघत होती तिला वाटले होते की मी येईन. मला समोर जायची डेरिंग च नाही झाली. कदाचित गेलो असतो तर मला रडणे थांबवता आले नसते. शेवटी ती गाडीत बसली. तेव्हा मी झाडामागून बाहेर आलो आणि गाडी चालू झाल्यावर तिला हात दाखवला. कारण ती गाडी थांबवू शकत नव्हती हे मला माहित होते’ ‘तिने मला व मी तिला शेवटचे बघितले आणी हात उंचावुन टाटा केला…तिने पण केला…डोळ्यात पाणी असल्यामुळे तिचा चेहराच बघू नाही शकलो रे. आता ती कधीच भेटणार नाही ह्याचे खूप दु:ख वाटतेय रे…मन नुसते तुटतयं, छातीत एक असह्य कळ येतेय. मी तिच्या समोर नाही आलो म्हणुन कदाचित रागावली असेल ना रे?’
सगळा प्रसंग माझ्या डोळ्यासमोरुन गेला आणि हलकेच डोळ्यात पाणी उभे राहिले. मी चेहरा बाजुला करुन पाणी टिपले आणि त्याचा हात हातात घेऊन म्हणालो, ‘उद्या शाळेत जा, क्लासला यायला सुरवात कर जरा बरे वाटेल’.
राजा मग पुढे एक आठवडाच च क्लासला आला. तिच्या रिकाम्या जागेकडे बघुन ढसाढसा रडायचा. तिची खुप आठवण यायची म्हणुन त्याने क्लासच सोडून दिला. मला कधी कधी भेटायचा चेहर्यावरचे सर्व तेजच निघून गेले होते. हसणे तर विसरल्यातच जमा होते. पुढे त्याच्या वडिलांची पण बदली झाली आणि तो पुण्याला गेला. जाताना भेटूना गेला, म्हणाला, पुण्या पासून कोल्हापूर जवळ आहे, कधी तरी जाउन येइन. बघू नशिबात असेल तर भेट होईल.
त्यानंतर तो कधी भेटलाच नाही. त्याचा काही फोन नंबर माझ्याकडे नाही आणि माझा त्याच्याकडे नाही. राजा आणि राणी दोघे ही कधी मला भेटले नाहीत. आता भेटली तरी मला ओळखताही येणार नाही. त्यांना मला ओळखता येणार नाही. जर ते दोघे ह्या इंटरेनेट जाला वर असतील आणि माझा ब्लॉग चुकून वाचतील तर बरे होईल. माझ्याशी संपर्क तरी करतील. मी अजुन तिथेच राहतोय. कधी येऊन आवश्य भेटा.
i am feel very bad khrya premat ase ka hote..
काय माहित अक्षय प्रेमात असे का होते? नशीब पुढे काही चालत नाही.
its really touching
thanx swati for visiting and commenting on story
Hiiiiiiiiiiiiii
me hi katha vachli aani dolyat pani aala.
hi katha khari aahai ka jar aasel tar te dogha aajun paryanta bhetle aasudet
aani ho tyancha ek asa pan mitra aahai jyala prem na karta pan tyachya bhavna kalat hotya hai pan tyana kalude aani to tyana shodhtoya hai hi
all the best kharach khup chhan aahai
kadhi kadhi shabdha dolyat pani deun jatata……
muke pani dole khup kahi sangun jatat…….
panarlelya dolyana koni kadhi samjel ka………
kadhi na bolalelya manala koni tari umjel ka………..
धन्यवाद चैताली…
सुंदर कविता लिहिली आहे. अगदी मनातून उतरली आहे वाटते.
its very nice love story. kharya premachi pariksha hotech?
this story is very nice…….i like this story………
Maz pn mazya ranivr khup prem ahe.. Geli sodun mala…
khup khup chhan satya asach asata aamcya veli asach hota
सुंदर
dhanyavad
khup chan aahe… te nakkich tula bhetatil…
धन्यवाद चारू
te nakkich tula bhetatil…
very nice
khar prem kadhich ka? konala bhytat nahi……………………
Very nice..i can’t stop my tears..by reading this story..wonderful
mahit nahi ray pan ka asy hote
i like you love story
गणपती बाप्पा राजा राणी एकमेकांना भेटू दे रे… 100 मित्र असण्यापेक्षा तुझ्यासारखा एकच मित्र असायला हवा
kharch manala sparsh karun geli tuzi katha…ase vpremat kona sobst hou naye yaar pan niytikhare prem karnarya sobst asech khel khelat aster………..
गोपीनाथ नियती पुढे आपले काहीच चालत नाही.
धन्यवाद कमेंट दिल्याबद्दल.
kharach khup chan vatli katha . bhan harvun jate ……..
mala maze shaletale divas aathavle.
शाळेतले दिवस खरच खूप छान असतात. किती तरी रम्य आठवणी असतात.
ब्लॉग वर स्वागत, धन्यवाद कमेंट दिल्याबद्दल.
kup chan zzkas………………… pan raja la tine phone no. ka nahi?…………….. dila mala pan aasach raja bhetel ashi mi aasha thevte…………heart tuching story
धन्यवाद ब्लॉग ला भेट देऊन कमेंट दिल्याबद्दल. त्यावेळेला मोबाईल प्रकार तर सात समुद्रापारच होता. एमटीएनएल चे फोन असायचे ते सुद्धा खूप कमी लोकांकडे. माझ्या ४० खोल्याच्या चाळी मध्ये फक्त ३/४ जनाकडेच असायचा. तिच्या कडे पण फोन नव्हता आणि शेवटच्या दिवशी राजाची आणि तिची भेट हि नाही झाली त्यामुळे काही देवाणघेवाण झालीच नाही.
तुम्हाला हि असाच सुंदर आणि प्रेमळ राजा नक्कीच मिळेल. माझ्या शुभेच्छा नक्कीच तुमच्या सोबत आहेत.
ashe khare prem karnare kadhich dur hou nayet,..,,.
aani tumcha sarkhach agdi jivapad prem karnara aani samjun ghenara mitra sarwanacvh midawa
.,.,.,
Man Guntayla Ved lagat Nahi,
Aani Man Tutayla Dekhil Ved lagat Nahi,,
Ved lagto tr Fqt Guntlele Man Aawrayla,,,
Aani Tutlele Man sawrayla,.,.,.
>>Prathamesh Lilhare<<
Too gud yaar.
so heart touching!!!!!!!!!!!!
is raja contact u??????????? wht happened next.
plz reply
no sush..not yet…
he might have not yet read my blog..
well hope for the best…thanx for the comment.
I love katha mala khup awadli
mag tine tyachya kolhapur chya gharacha patta tari dyayacha na manaje tumi sagale aani raja pan bhetu shakale asate hai na.
तिला तरी कुठे माहिती होता. तिच्या वडिलांनी काहीच सांगितले नव्हते. फक्त कोल्हापूरला जायचे आहे एवढेच सांगितले होते.
mag tine tyachya kolhapur chya gharacha patta tari dyayacha na manaje tumi sagale aani raja pan bhetu shakale asate hai na.
manaje aayushyabhar tyanch prem ekmekanwar asach rahil asat na samora samor
tumhi shant basa ;
aj kalachya muli ashach asatat ti kasali vedi mulagi hoti na tine tari tyala shodhayala pahije hote na
tumhala tyachae purna name mahit asel tar shodha no ani amhala pan sanga mi madat karel maze name shivam ahe mi pan punyala rahato pl rep me
thanx,,,,,,,,,,,,,,,,yaaaaaaaaaaaar
not very well love story, but ok thats only read . cant touch in heart.
thanx for comment.
i hope ki te dogh nakkich ekmekana miltil…………..
नक्कीच मिळतील.
धन्यवाद कमेंट दिल्याबद्दल
After l o n g period some thing could make emotional
Hands up
Raja
Rani
Aani
dost
Company
good heart touching story little bit like mine
hope dev tyanna nakki milvel tu tyala orkut var shodhnyacha prayatna tari kar na
हो प्रयत्न तर चालू आहेत. पण जास्त नाही. आशा आहे कि ते अचानक असेच कुठेतरी भेटतील. अनपेक्षितपणे
kharch khup khup chhan ahe hi katha mana la sprsh karun geli aahe mi prye karer ki te kadachit bhetale astil
हो नक्कीच आशा करुया.
धन्यवाद ब्लॉग ला भेट देऊन कमेंट दिल्याबद्दल.
Kharach khup chan aahe story. Manala bhavanari. Ajunahi tumhala Raja kiwa Rani bhetale nahika ?
Aani bhetale tar sanga ki mala tyana bhetanyala far aavadel
हो नक्की सांगेन !!!
धन्यवाद भेट देऊन कमेंट दिल्याबद्दल 🙂
hi ashish tula tuje mitra ajune milale nani na i wish te tula lavkarch milave ani tula good news milavi ke raja rani doghe bhetlet
thanx rakhi,
i hope so…thanx for visiting and commenting.
gosht agadi aaplisi vatli. mazya hi paristithi kahishi tumachya sarkich aahe.
heartly thanks
thanx Gajanan for comment.
tujhi kay katha ahe te sang na…man mokale hoil….
hi!!!!!!!
Mala dekhil hi story wachun radu aahe. ka te mahit nahi…….
tya mulache aani muliche nav mala mail karshil ka?
nice story…………. ase vatat hote ki dolyasamor he ghadle aste tarkay jhale aste……….
धन्यवाद, ब्लॉग ला भेट देऊन कमेंट दिल्याबद्दल.
Very Nice Story Friend
Very Like Me
Thanks………………..
धन्यवाद, ब्लॉग ला भेट देऊन कमेंट दिल्याबद्दल
kharch yaar ase ka hote, Jyachyashivy apan rhu shakat nhi tich manse ka dur jatat.
कदाचित देवाच्या मनात कधी कधी वेगळेच असते.आयुष्यात घडणाऱ्या प्रत्येक गोष्टीला काही तरी अर्थ असतो.
धन्यवाद, ब्लॉग ला भेट देऊन कमेंट दिल्याबद्दल
khup chhan vatale mala hi katha vachtana.agadi ase ki mi swtha tar tya shalet navhatona.khup chhan explainnkeli ahe.very very good.
धन्यवाद महेश, ब्लॉग ला भेट देऊन कमेंट दिल्याबद्दल.
khupch chhan katha ahe……..
thanx smita.
Thanks, chhan kahani post kelyabaddal
thanx sameer.
parat kadhich bhetnar nahi ka te? khup vait vatatay.
nakki bhetatil…lets hope for better.
Thanx for reading and commenting
nice. mala khup aavdli hi katha pan mala ……….. rado aale re…………. khar aani plz…….. mi parth kadhi hi katha nahi vachnar im back….
धन्यवाद मित्रा…अक्षय
hiii khup chan aani manala bhidnari katha aahye vactana apo apach radu yet hote ase vatle ki kunitari aplyach mitrachi perm kahani vachta aahye . devajaval pratha aahye ki raja ani rani ekmekana lavkar bhetu det .
धन्यवाद मनोज.
mala aavadali katha aani nehmi kharya premat vegalech vhave lagate…………………
dhanyavad shama !!
masta khta ahe yr mi pan ek love story lihitoy ya story chi nakkich madat hoil mala kahrach chan aheee!!!!!!!!!!!!!!!
धन्यवाद रत्नदीप, कथा लिहिलीस कि नक्की सांग.
story chan ahe pan raja punyala gela tyaveli tumhi tyacha address ka nahi ghetala.mhanaje tumhi dighe bhetu shakale asate.
धन्यवाद मयूर कमेंट दिल्याबद्दल. त्यावेळेला लक्षात नाही आले आणि वाटले नव्हते कि त्यांना एवढे मिस करेन.
Hi…!!!!
Story khup chhan vaatli. Story vachun agdi kshanbhar dolyat pani aale. Raja & Rani chya baddal kahi mahiti milali tar mala sanga.
हो विद्या नक्की सांगेन. सर्वांनाच सांगेन.
धन्यवाद कमेंट दिल्याबद्दल.
Katha atishay bhavnik aahe. kharokhar malahi khup awadli.. pan vrah nahi sahan hot ya kathetla..
vachtanna maze man khup gahiwarun aale. tuzya ya kathesathi khup khup dhanyawad… Raja va Rani ek mekanna nakkich Bhet va ti doghe tula.. hich eshwarakade prarthna….
धन्यवाद कपिल.
खूप खूप धन्यवाद…
THNKS YAR
KHARCH KHUP BAR VATAL VACHUN , BARYACH DIVASATUN KAHI VACHALYA SARKHE VATALE
THAKS PUNHA EKADA.
thanx ravindra
dhanyavad kament dilyabaddal
Nice story……… Kahich bolu shakat nahi?
thanx vijaykumar
this is a very good love story and tcheble to heart
thanx riddhi
thaks yar
bar vatal tujhi katha vahun
thanx ravindra
thanks yar
khup bar vatal tujhi katha vachun
your story is really nice and heart touching.. it happens in every one’s life .. we can not forget our 1st love. malahi maze shaletale divas athavale. khup chhan .pudhe kay zale asel te vachayla khup avadel……..
thanx sarka, पुढे काही घडले तर नक्की सांगेन.
its really a heart touching story, eyes got wet unknowingly while reading.
thanx sonali, i am highly oblige.
bhetlawar kalva, this is a very good love story .
kad n
thanx nilesh
bhetli ka ? be possitive betel nakhi.
Kharach khoop manala bhedun janari prem katha ahe…..aayushyat jar kadi te doghe tumhlala bhetle tar tar tummhi nakki yat update kara …..m wish karte ki te doghe bhetu det 1 da tari….
Soanli….
नक्की कळवीन सोनाली. धन्यवाद कमेंट दिल्याबद्दल.
M Khoop radle vachun pls te doghe bhetle ki kalva……
नक्की कळवीन सोनाली.
कथा वाचली, आवडली.
मिलिंद बोकील, यांची शाळा ही कादंबरी आठवली…. 🙂
पुलेशु !!
– सुझे 🙂
धन्यवाद सुहास,
मी अजून वाचली नाही आहे रे मिलिंद बोकील ह्यांची कादंबरी.
अरे यार…नक्की वाच, असे अनुभव चुकवू नये कधी !!
http://www.harkatnay.com/2011/06/blog-post_16.html माझ्या मित्राची पोस्ट शाळेवर 🙂 🙂
raja ani rani pan eakmekana mille asavet , ani te tumhala sudha milavet hich ishha aahe ,te bhetlyavar nakki kalva ani ya love storycha end pan kalva
नक्कीच हर्षदा,
धन्यवाद.
kathaa wachali aani mala khup awadali manala khup dukhkha jjal.karanrajala rani milali
nahi. yar premat asat hote re karan aapan jya muliwar prem karato te aapalyala milat
nahi. nashibala koni jinku shakat nahi. i laike love story.
धन्यवाद सुरज
Khar yar he prem as ka aast are jyana bhetat tyana tyachi kadar naste pn jyans bhetat nahi tyanchi kashi aavata hote he tumcha ya katetun kalun yet pn khar aasel ns he kata tar nakki kalva te bhetale ki nahi rani ani aapla raja
hi iam dipali ashish tumhala ajun bhetlech nahi ka , story vachun phar vait vatle
I hope te doghe bhettil life madhye
हाय दिपाली,
अजून तरी नाही भेटली आहेत. भेटलेच तर ह्या ब्लॉग वर नक्की टाकेन
it’s very toching story. mazehi dole panavle. i hope raja kiva rani ha blok vachatil. because they
are made for each other.
धन्यवाद वैदेही,
मी पण तीच आशा करतोय. ते नक्की वाचतील एक दिवस.
khup changali katha aahe vachun angavar shahare aale mazhya babtit kahi asech ghadle…….
धन्यवाद अजय,
तुझी पण कथा शेअर कर ना !!!
realy khup chan ktha aahe mla khup radayla yetey…….as ka hote re dev deto pn punha ka gheto….mazich pn ashich 1 story aahe…….aani ha me nkki prathana kren ki raja aani rani bhetavet kiva bhetle sudha astil aani tyani tuza sudha sampark sadhava
हो प्रिया, ते नक्कीच भेटतील. धन्यवाद ब्लॉग वाचून कमेंट दिल्याबद्दल.
तुझी पण कथा शेअर कर ना ! दुख वाटल्याने कमी होते आणि सुख वाटल्याने वाढते.
तुझी फेसबुक वरची रिक्वेस्ट ओके केली आहे. धन्यवाद.
aayushyat jar kadi te doghe tumhlala bhetle tar tar tummhi nakki mala reply kara …please
होय महेश,
नक्की कळवीन
doghe lavkarat lavkar ekmekala aani tula suddha bheto ashi ganpati baappa kade prarthana karto……………
mitra majhi hi premkatha same to same hoti fakt farak yevdhaach ki majhi preyasi mala 5 varshanantar milali nashibane mhana kinwa devaanech aamchi bhet ghadvoon aanli hoti pan 5 varshaat tichyaa aayushyaat koni dusarech aale hote…..hyaachyaa pudhe mala kahi bolta yenaar naahi tu samjhu shaktos majhya bhavna kaay astil tyaa…………
होय सुमित, तुझ्या भावना नक्कीच कळू शकतो. प्रत्येक जण कधी ना कधी अश्या मनस्थितीतून गेलेले असतात. ज्यांच्या आयुष्यात अश्या गोष्टी घडतच नाही ते लोक कधी कुणाला प्रेमच करत नसतील. कदाचित बाप्पाने तिच्यापेक्षाही चांगली मुलगी तुझ्या नशिबात ठेवली असेल.
बेस्ट ऑफ लक्
Khup sundar story aahe. pan tumhi mhanalat na nashibapudhe kunachehi kahihi chalat nahi te khare aahe. mhantat na…….Prem tar saglechjan kartat pan te pratyekala milatech ase nahi.khup nashibvan astat ti manse ji ayushyabharasathi ekatra yetat.
But my best wishes to Raja & Rani.
All the best to you for your future.
धन्यवाद तृप्ती. खरच खूप नशीबवान असतात ज्यांना आपले प्रेम आयुष्यभरासाठी मिळते. धन्यवाद ब्लॉगला भेट देऊन कमेंट दिल्याबद्दल.
Apan jyachavar prem karto tyapeksha aplyavar jo prem karto tyachabarobar ayushya ghalavnyat khup anand aahe.
अगदी बरोबर आहे. धन्यवाद
same here… pratekachi tich kahani ahe……… Jar asech hot asel tar prem hote kashala..
विकास कदाचित ती व्यक्ती आपल्यासाठी नसेल ही बनली. तिच्याहूनही चांगली व्यक्ती आपल्या नशिबात असते.
very nicee but did u met them after this story plsss reoly me
no Pankaja!! not yet.
thanx for visiting blog and commenting.
Hi…!!!!
Story khup chhan vaatli. Story vachun agdi kshanbhar dolyat pani aale. tyancha khara prem asel tar te nakki bhetale astil
Thanx priya…
hi story vachalyavar comment karayala pan shabd sapadat nahiye mala. apratim……..
jya dhoghan mage evadya changalya friend chya wishes ahet te nakkich ayushyat ekadatari bhetatil…
हो आम्ही सर्व तीच आशा करतोय.
धन्यवाद
kharch hi story khari ahe ka
asel tr chan ahe
te tr fb vr pn bhettil na am chya kalat
me tumhala dhanyavad mhanayla hava karan tumhi te lihila aani aamhi te vachla aani te khup aavadla aani aamhi lihilelya comments var tumhi itka chhan replya deta aani dhanyavad pan karta aani hya char olli mala hai vachlya nanatar suchlya me lekh kineha katha nahi lihit pan kavita aani chhar olli lihite aani mala aavadta
vachan ha chanda aani halva swabhav aslya mule kadachit asel
parat ekda dhanyavad
छान आहे चैताली, पुल देशपांडे म्हणतात त्याप्रमाणे प्रत्येकाच्या अंगी एक कला असली पाहिजे आणि प्रत्येकाने ती जपली पाहिजे. नोकरी तुमचे शारीरिक भूक भागवत असते तर कला तुमची मानसिक आणि सामाजिक भूक बघवत असते.
तुमच्या अंगी असलेल्या कलेला असेच प्रोत्साहन देत राहा
धन्यवाद.
it’s really heart touching.
kharach june divas aatavle. ya stage madhun gelyamule aanki kay bolnar ?
धन्यवाद बालाजी….आयुष्यात कधी प्रेमच न केलेला माणूस ह्या जगात सापडणे दुर्मिळ असेल.
KHUP……….CHHCHCHCHCH MAST ,MALA MAZYA SCHOOL CHE DIVAS ATHWALE.isliye konsa bhi kam wo hi time pe karna chahiye.late mat karo.
dhanyavad pallavi
chor chor chor!!!!!!!!!! Shala kadambarichi prerna ghevun lihili aahe.
योगेश, कुठल्या कादंबरीत तुम्ही ही कथा वाचली आहे हे जर सांगितले तर खूप बरे होईल
yogesh, शाळा कादंबरी ही माझ्या ब्लॉग नंतर प्रकाशित झाली आहे.
manala khup lagun geli……………….
As ka hot ki jevha don man ayushyabhar ekatra rahaychi swapna bhaghatat …. sukh dukha vatun ghetat tevhach niyati tyana ekmekana vegal ka karate ………… mazya babatithi asach zal ahe……….. jagan khup kathin hot…………
राकेश, तुझ्या बाबतीत असेच झाले ऐकून वाईट वाटले. नशिबात काही वेगळेच वाढून ठेवले असते. कदाचित ते नेहमी चांगलेच असते.
KHARCH KHUP SUNDAR AAHE,
MAZYA PN NASHIBAT ASHICH JUDAI AAHE TO TAR FACT EITHE SHIKAYLA AALTA ANI MALA MAHI ASUN PN ME PREM KARUN BASLE,
TYALA VISARN ASHAKY AAHE PN JAGN GARJECHE AAHE
TUMCHI STORY MAZYA SARKHCHI AAHE……………..
धन्यवाद श्वेता. वाचून कमेंट दिल्याबद्दल.
खरच जगणं गरजेचे आहे…
i like it khup chhan. maz pan aka mulivar prem ahe aamhi bhetalo pan nahi he.fakt cell vr bolan aste.kharch tumchi katha vrudhayala sparsh karte
योगेश, भेटला नसशील तर नक्की भेटून घे…मनातल्या भावना व्यक्त करून टाक. उगाच उशीर नको व्हायला.
खूप छान कविता आहे . प्रेम आणि मैत्री हे माझे आवडते विषय आहेत पण प्रेम नेमकं कसं होतं याची जरासुद्धा कल्पना मला नाही आपण प्रेमात पडलो आहोत हे कसं समजायचं कठीण आहे रे बाबा या फेसबुक मुले तर हा विषय जास्तच डोक्यात चाललाय
खूप खूप छान कविता वाचून खूप आनंत झाला आणि थोडा निराश हि झालो (आयला आमच्या नशिबात प्रेमच नाही )
अभिजीत प्रत्येकाच्या नशिबात प्रेमं असते. भेटायला वेळ लागतो.
तुला पण नक्की भेटेल.
nice kavita , sir etkya varshat raja & rani cha kahi rply aala aahe ka please tell me sir,
नाही रणजित, अजून तरी नाही आला. मी ही मुद्दाम शोधायचा प्रयत्न करत नाही आहे.
kiti saalchi hi stori aahe , aani mazaya kadhun te bhetnya saathi ek chotishi madat mhanun mi tumcha blog face book varti takat aahe , aasha aahe ki dogha paiki ek jan tari facebook use karat aasel aani ha blog vaachel
धन्यवाद रणजित…तुझ्या मदती बद्दल.
khup khup chan hoti hi katha ,,prematkahishsya adchani yetat,,,,ya kathevarun samzle tasech prem he mulich visarta yet nahi he suddha umazle,thanks story sangitlyabaddal,,,,,,,,,,,,
धन्यवाद अविनाश, वाचून कमेंट केल्याबद्दल.
Very nice story….and let me tell you that this story resembles to my life also………just difference is that this story begins at school level….and mine story begins at college……thanks for giving me the refreshment of those college days……and please write more stories…………..!
Thanx Sagar….for your valuable comment.
Do visit again
1 dam zakas…. outstanding yar…. Mazipan ashich 1 Rani ahe ani amhipan ekmekanchya khup dur rahato pan ata mobile ani internet ahe na so……. no tension… pan hi story khup emotional karun geli yar…….
धन्यवाद विकास. वाचून कमेंट दिल्याबद्दल.
आणि तुझी पण एक राणी आहे वाचून आनंद झाला. खरे प्रेमं मिळायला नशीब लागते.
yaar ekdam heart touching….mi pn karto prem eka mulivar….suruvatila ti khup changli vagaychi…..mi khup manapasun prem karto….ti khup changli ahe….pan tila kay jhal ti ata majya pasun dur jau pahatey…..ani saral mhante ki maz prem nai mhanun……devala prarthna kar ki ti mala sodun jau naye…ani jivanbhar sobat rahavi….anyways heart touching.
परेश, तुम्हा दोघांचे एकमेकांवर खरेच प्रेमं असेल तर ती नक्की भेटेल. आपल्या प्रेमाला कधी दुखवू नये मग आपले प्रेमं आपल्याला कधी सोडून जात नाही.
khupach chan aahe.vachun dolyat pani aale.pan ashi tatatut konachich hou naye.te lavkar bheto ekmekana.even tumhi sagle punha ektra yevo.
धन्यवाद दिपाली.
. “तुझ्या सोबतचा शेवटचा क्षन,
सोडण्यास तुला तयार नव्हता,
केवाही विसरता येणार नाही,
असाच तो सहवास होता hi charoli fakt tumchya mitrasathi aahe. khup chan story aahe. me hich prarthna karin ki te dogh ekmekana bhetlele asu det aani ek divas te tumhalahi bhetu det. nice story
छान चारोळी. आणि धन्यवाद तुमच्या प्रार्थानेबद्दल
मुक्या हुंदक्याचे गाणे कोणाला कळावे,
छळावे स्वता: ला निखारे क्षणांचेच व्हावे……
जडे जीव ज्याचा त्याच्याच का रे नशीबी असे घाव यावे…
तेजाली,
छान कविता…तुम्ही लिहिली आहे का?
धन्यवद ब्लॉग ला भेटून कमेंट दिल्याबद्दल.
Mi 27.011.2011 roji comment deli hoti ata parat vicharto ki bhetli ka te doghe raja & rani .
nakich bhettil te .
निलेश नाही भेटली रे अजून आणि मी पण शोधात नाही आहे. कदाचित ते दोघे भेटले नसतील तर उगाच मनाला रुखरुख लागून राहील.
mala ase vatat,ki tya doghanch prem khar ahe.an ti doghejan yumahla jarur bhetatil asi mala asha ahe.
हो आम्हा सर्वाना तीच अशा आहे.
धन्यवाद वाचून कमेंट दिल्याबद्दल
Kharch Mi hi Story Vachun Mala Khup Radayla Aal….
Karan Ashi Story Majhybarobar College Madhe Astna Jhali aahe
Ti ata kayamchi Swantwadi la nigun geli…..
pn mala aaj pan ash vatat ki ti majya nashibat parat yeil….
aani mi tichi shevatparyant Vaat Baght Rahnr…………
सुशांत ती नक्की तुमच्या आयुष्यात परत येवो अशी अशा आहे.
So Nice…… &…… So Sad…
Kharach Prem he khup sundar asat. ani tyala purnatw milal tar swargahuni sundar hot…..
kash….!!!! raja rani chi prem katha purn jali asati…..
धन्यवाद पूजा..वाचून कमेंट दिल्याबद्दल
dear sir,
please tumhi tyana shodnyacha prayant kara , please ……….
ani rply please……………
नक्की सोनल, मी शोधतोय आहेच आणि आणि भेटल्यावर नक्की सांगेन
premat nehmi virahcha ka sahan karava lagto.
रीना, प्रत्येक प्रेमाची एक डेस्टिनी असते…कदाचित म्हणूनचं
speechless…………… nashib he nehamich aadthala nirman karat… dev karo jevha tula tyanchya baddal kalel tevha te ekatr asatil……
हो नक्कीच मी तशी अशा करतोय… धन्यवाद सरिता.
it’ s really heart touching story.
धन्यवाद विवेक.
Very Nice Ekdam Zabardast, Mi Hi katha Wachali Aani Majhya Dolyat Pani Aale. Te Doghehi Bhetlele Asavet Ashi Mi Prarthana Karto.
Kharch khup khup sundar story hoti. dev karo ani dogh ekmekana bhetleli asudet hich devajaval prarthana aahe……..
kharach katha khup chhan hoti vachalyanantar manat kalach uthali tumhala RAJA & RANI baddal mahit padale tar hi story pudhe nakki continuous kara
jar apale prem khare asel tar tya premachi shevatachya shwasa paryant vaat pahavi jar ti vyakti nahi ali tar te khare prem nasun kahi shkananchi odh hoti ase samjayala harkat nahi
हि कथा तुमची आमची सर्वांचीच वाटते. तेव्हाच्या काळातील ते दोघे आता कुठे असतील, देवालाच माहीत. काळ आता खुप बदलला आहे. कदाचीत आता ते दोघे आपापल्या विश्वात रमले देखील असतील. पण अजुनही प्रेमाचा सुगंध दोघाच्या मनात दरवळत असेल हे मात्र खरे. देव करो आयुष्याच्या कुठल्यातरी वळणावर त्यांना पुन्हा एकमेकांच्या सहवासात येउ देवो. आपल्या सर्वांकडून हिच प्रार्थना.
yasarakhe prem karnare premi ya jagat thode far asatat . fakt ekach khant ahe ki tya group cha mi pan ek hissa tya veles ka navhto. pan aaj hi katha vachalevar khup khup aapulaki , javlik, sadhali ahe tya raja ani ranine mazya manat ………
khup chan ahe story pan tichya,vadilanni sangitala kasa nahi address,ghari sangayla hava na.bhetle tari aste doghe.saglich tension madhe ahet.Raja facebook var nakki asel tumhala nav mahiti ahe na MAg shodha Ani rajala sanga ki manat ala tar sagla shakya hot.shodhaycha prayatna tar kar ranila.Ani tila tar tumcha gaon shala mahit ahe na mag ti tumhala tari shodhu shakat hoti na……..
Rely Kharach Khup Chan ahe Hi Katha….
Kharya Prema Madhe ase ka hote kaay mahit..
kharach.. mi pan prem kele.. ani majhya barobar pan asech kahi ghadale..pan mi nahi haralo,, mi ajunahi tichi khup vaat pahatoy..ani ti nakki mala milel.
sagar chayya kurhade.
9594983100
Khup chan watali apali satyakatha
Ayushyat pahilyanda eka Asha mansas bhetlo jyane swatah prem na karta dekhil prem karnaryachya bhavna tyanchya peksha jast samajtat
Majhi ishwer charni ekach prarthna ahe ki tumche mitra tumhala lavkar bhetot.
tu fakt mazich
Khup ekt watat hot mhanun mhantl kahitari shodhun pahu pan hi gosht lakshat aal ki khar prem kharach ast te na tuz na maz te sarwanch ast
prem far tras hotore khup ekt watay pan kay karnar……aaj tila jaun 5 varshe zali pan ajunhi vishwas nahi hot
khup chan story ahe te tumala nakkich bhetatil ….. bhetlyavar sarvana nakki saga….
malanala lagali hi gosht
Kharach kay prem asel ho tyanch
love story manala lagali yar ,kharch tu great ahes ,tumchi bhet nakki honar ,
khup chhan katha ahe… ekdam man bharavun taknari…. kharach malahi asach prem hwava hi maji iccha ahe pn maja shevat ha changla hwava…ani raja rani nakkich bhetle astil… jag motha ahe pn gol ahe apli mansa lamb jarur jatat pn punha firun firun tithech yetat…… ani dear tu pn khup cchan ahe karan tu tya donghancha premala feel kela….
pls ashish tumhala tya donghanbaddl kahi kalala tr nakki sanga
I hope so, tyanche prem ajunhi ekmekanwar asel tyanchi talmal tyana nakkich bhetayala par padel, aani te ekmekana bhetun tula surprise detil aani ha tuzya aayusyatil vilakshan divas aasel, tya doghanpeksha tu tyanchyawar jasta prem kele aahes, regards, Nutan
Khup chhan aahe love story .prem hí vegalich zivanatil gost aahe
mala hi ktha khup aavdli , aamchya collage chya varshik ahvalala lihun deu ka…………… plz rply
tumchi sahmati asel tr…………….
Mitra Radavalas…:)
Mitra khara sangu tar hi lovestory vachun me khup radlo….. Ani ankhi ek sangaycha mhatla tar hi real story jar asel tar khup chan hoti ani jar tu creat keli asel tar tuzi jaga film industrit aahe yar karan konachehi hruday bharun aananari goshta lihinyachi ability sarvanmadhe naste. Thats the god gift man…. And this gift is gifted you from god yar.
nice
Its really touching love story..!!
कथा आवडली. mustch ahe
I like this story very much. Rajala rani ekda tari bhetavi jivnat…..
hey,hi katha lihun ata javalpas 3 varsh zalet watat.pan mi hi aj vachali.khuup chan watal he pahun ki asa ek mitra ahe…
mala as kai vachal ki far hurhur lagun jate.as watat apan jaun tyana shodhu.khatrine shodh lagel.
mala pan tula hech vicharayche ahe ki tula lagala ka mag tyancha shodh??prayatna kelas pudhe?
manal lagun geli yar ……. prem he virhashivay ghatt bant nahi pan ithe tar shevat zala manun jara manala charka bslyagat zale yar khup chan story ahe.
khup chan yar. ……
dole bharun aale. ……
radavlas mala tu mitra…..
Ayushat tujya 10 Jan kalaji ghet astil tuji. …….
tar tyat mi 1asen. …..
ani jar koni 1 ch kalaji ghet asel. ……
tar to mi asen….
ani jar koni ch kalaji ghet nasel. …
tar tya veli mi ya JAGAT nasen. …..
KHUBCH SUNDAR POST VACHATANI DOLE BHARUN AALE , KHARCH KA HOT ASAV AS MALA KALTACH NAHI , KHAR PREM KA SARVANA MILAT NAHI , KA ASHI TATATUT HOTE KALAT NAHI. MI YA PRESHANACH ANS SHODHATO PAN SAPTADAT NAHI. KHUP SUNDAR KA HOT ASAV AS SANGALA KA MALA?
KHUP SUNDAR AANI MANALA BHAVLI AANI TUMHI JE MARATHI SHABD VAPARLELE AAHET TYAVARUN DISUN YETE KI TUMCHI MARATHIVAR KITI PRABHUTTAV AAHE.
Yaar heart touch
Khoopch chhan
tumachi love and friend sheep story khupach changali aahe
really nic story … vachun malahi maze first love athvle…. khuda na kare hamari jaisi love story kisiki naa ho… khup tras hoto.Bappa plz jar tula don prem karnaryanna milvaych nasel tar ashi vyakti ayushyat kadhihi yeu deu nkos…. i stilll love you monu..
Khupch sunder story ahe. manapasun khupch aavdali.te 2gh kuthe astil tr bhet houde thyanchi…….really nice love story…
Nice love story
so sad yar………….
1no. yaar……..I miss u my fds……
हरवलेली पाखरे येतील का पुन्हा भेटायला……
KHARYA PREMACHI NEHMICH ASHI TATATUT HOTE AS KA HOTE
PAN HI STORY KHUP CHAN AHE MALA KHUP AVDALI ANI MALA RADAVAL SUDDHA YA STORINE KHAR DEVA KUTHEHI ASUDE PAN TYA DOGHANA EKTRA AAN PLZZZZZ
khry premacha sevat sad ch asto.. pn mi parthna karel ki Raja ani Rani la tyche lahanpaniche prem milu de… ani tych barobr tumhala tumche friend pn miludet..n jr tyanche purn nav sangitle tr ankhin shodaila madat hoiel..
Nashiba pudhe kahich nst n bhetaila have te
Duniyame do chije padati hai o janetak vapas nahi aati
1 jan
2sachcha pyar
प्रीय ,@@@
प्रेमाची व्याख्या करायची
झालीच तर अगोदर संम्पुर्ण निसर्ग
कहानी लक्षात घ्यावी लागेल आणि नंतर
विधाने द्यायला समजायला सोपे होईल आहेना.
निर्मीकाने सर्वप्रथम एक स्त्री व एक
पुरुष असे दोघे निर्मान केले आणि त्यापासुन पायरी
पायरी ने उतरत आज तु आणि मी .
कालांतराने मानवाने चांगले सुसस्कारीत
राहण्यासाठी धर्म काढुन देवाची
भीती दाखवुन देवाचा शोध लावला आणि
त्याही पेक्षा स्वताच्या स्वार्थासाठी
म्हन अथवा कला व्यवसाया पासुन जाती निर्मान झाल्या.
असो तु आज कुठल्या जातीची
मी कुठल्या जातीचा विचार जर केला तर
आपण सर्वच एकाच स्त्रीपुरुषापासुन बनलेले.
खुप वर्ष झाले असतील आता आपन दोघांना दुर राहुन
आहेना पण कधी तुला माझी आठवन
आली नसेल पण मला आली खुप
आली आणि येतेय सुद्घा .
खुप प्रयत्न करतोय गं मी अजुन पण तुला विसरण्याचा
पण ते शक्यच नाही होत काय करु तुच सांग.
तु पण त्यावेळी माझा थोडाही विचार केला
नाही अगं तु तुझ्या माननारे भावाचे दहा शब्द ऐकले
त्यावर विश्वास ही ठेवला पण माझा एक शब्द
ही तु ऐकुन घेतला नाही की
माझ्यावर विश्वास ठेवला नाही .
त्यावेळेस तुला खुप पटवुन देण्याचा विचार केला . एक दिवस तर
असा गेला की रात्री ८ वाजता पासुन न थांबता
तुला सकाळी ६ वाजेपर्यंत एसएमएस केले
त्यावेळी सकाळी आई रुम मध्ये येउन
म्हणाली होती की एवढ्या
लवकर उठला का.मनातल्या मनात म्हटले की अजुन
झोपलोच कुठे.त्यावेळी
कितीतरी यातना मला सहन कराव्या लागल्या
एवढे दुख जीवनात मला
कधीही झाले नव्हते तेवढे तेव्हा
झाले.अगं हात टेकले माझे हरलो मी पण पुन्हा तुला
माझ्या जीवनात सामील
नाहीकरु शकलो.
मला मात्र नेहमीच आठवन यायची . ते
एका प्याल्याने दोघांचे पाणि पिने एकाच ताटात जेवने मी
जर दुखी असलो तर मला हसवण्याचे
यशस्वी प्रयत्न करणे.हे सर्व आठवुन
कधी कधी तर आत्महत्या
करावीशी वाटत होती पण चार
लोक तुझा विचार कसा करतील चार लोक माझा विचार कसा
करतील या विचाराने मी तेही
करु शकलो नाही .
अगं तुला आठवते का आपले दोघांचे भांडन आणि तु तुझ्याच
तळहातावर ब्लेडने वार केले होते जे मी माझ्या
हातावर करणार होतो.कीती प्रेम होतेगं
तेव्हा तुझे माझ्यावर होते ना.?
तुला आठवत असेल तुझ्या वडीलांनी
तुझ्यासाठी आणलेला खाउ तु कुणाला न सांगता मला
तुझ्या वाट्यातील अर्धा खाउ आणायची.
हे प्रेम नव्हते तर काय होते हा प्रश्न मला पडतो तुला
कधी पडला नाही का?
माहीत एकदा नवीन वर्ष लागायला पाच ते
सहा तास बाकी होते तु म्हणाली
होतीस की पहीला फोन माझा
येईल की तुझ्या बेस्ट
मैत्रीणीचा यावर शर्यत पण तु
लावली होती आणि १२ वाजुन१
मिनीटाने तुझ्या घरातील लेन्डलाईन वर माझा
फोन आला होता शुभेच्छा देण्यासाठी
हरली होती ना तु तेव्हा.
पण एक होतं त्या आपल्या कॉम्प्टुटर क्लास मध्ये तु सर्वात
हुशार विद्यार्थीनी होती.आणि
तुला सर्वांचीच काळजी होती
सुखदुखाची तुझा विनोदी स्वभाव तु करत
असलेली प्रत्येकाला मदत हेच तर मला तुझे आवडुन
गेले आणि मि तुझ्या प्रेमात पडलो.
मी पास झालो पाहीजे या साठी
किती तुझे प्रयत्न.
सारखी मला सांगायची की
अभ्यास करा.
आणि मीठीत घेउन हळुवार ओठाचे चुंबन
ही घ्यायची त्याच क्लासमध्ये
कुनी नसतांना.
कधी तुझ्या दारातील
वीहीरीत पाय टाकुन वर
बसायची माझी वाट पाहत तर
कधी त्या देवळात आरती
करण्यासाठी येत असतांना माझ्या वाटे कडे
पाहायची.
तुला आठवते तुझ्या घरी तु मला एक दोनदा पारायन पण
वाचायला लावले होते.
अगं ज्या देवाची तु भक्ती
केली को पण आपल्या प्रेमाला पावला
नाही.
आज तु सरकारी नोकरी मध्ये आहेस मला
याचा खुप गर्व वाटतो अरे स्वारी मी तुला
शुभेच्छा ही दिल्या नाहीत पण देउ कसा
गं माझ्याकडे तुझा कॉन्टेक्ट नंबर च नाही असो.
तु आता कशी आहेस हे मला माहीत
नाही पण तु सुखी रहा एवढी
प्रार्थना करण्यावाचुन मी काहीच करु
शकत नाही.
तुला आठवत असेल दुर झाल्यानतंर काही
वर्षांनी मी तुला पाहण्यासाठी
तुझ्या कॉलेजवर आलो होतो. आणि तु मला पाहुन
लपली होती पळुन गेली
होती.अगं खरचं आई शपथ सांगतो मी
फक्त तुला पाहण्यासाठीच आलो होतो. मला बोलायचे
भेटायचे नव्हते आणि जर तसे असते तर मी बोललोच
असतो हे तुलाही चांगल्या प्रकारे माहीत
आहे.
अगं तुला त्या मानलेल्या भावानेच म्हणजे माझ्या त्यावेळच्या मित्राने
तुला माझ्या घरी आणले होते आपली भेट
घडवुन दिली होती.आणि त्यानेच आपल्या
पाठीवर वार करुन आपल्याला दुर केले होते.
तुला खुप सांगण्याचा प्रयत्न केला की
त्याची वाईट नजर तुझ्यावर आहे पण माझ्यापेक्षा
तुझा विश्वास त्याच्यावरचं. खुप तुटुन गेलो होतो मी
त्यावेळी मला सावरण्यालाच पाच ते सहा वर्ष लागले
.आता सर्व काही संपले राहील्या फक्त
त्या आठवनी तरीही माझ्या
या प्रेमपत्राचा खटाटोप कशासाठी एवढा विचार तुझ्या
मनात येतच असेल नाही का.
पण मला आजही वाटते की तुझ्या मनात
माझ्याबद्दल असलेले गैरसमज दुर व्हावेत. माझ्याबद्दल माझ्या
प्रेमाबद्दल तुझा सकारात्मक विचार रहावा एवढे मला
आजही वाटते. तु माझ्या जीवनात
आजही यावी असे जर तुला वाटत असेल
तर तो एक नवा गैरसमज तुझ्या मनात निर्मान होईल.फक्त माझे
प्रेम त्यावेळी खरे २४ केरेट चे होते हेच फक्त तुला
सांगायचे आहे.
कळावे लोभ असावा
तुझाच
मोडलेल्या अर्ध्या डावातील
एक प्रेमवात
…###
kup chan lavkart lavkar bato tul a te
mi pahilyandach ya blog var hi story vachli..ani mala khup avdli.. mazakade pan ek real life love story ahe.. tumchi harkat nasel tr mi share karu ka?
simply awsome 😘😘😘😘😘❤❤❤
simply awsome 😘😘😘😘😘❤❤❤js loved it
Ha blog kivha Hi site mi kadhich vachali nahi pan tujhi story vachun Mala hi site roj visit karavishi watatey. Khup chan story aahe junya athavani tahya zalya
hrudyala sparshun geli……..khupch chhan………raja ani rani milalyavr nkki sanga…..ani romantic story lihne sodu nka……………..
awesome love story bro!!
atishay sundar story ahe bro hrudyala sparsh krun janari!!
Aashiah tumhi ek kam karu shakta tumhala tyacya dad che Jr naav mahit asen or ticya tr police department madhe tyachi information aste.. Fakt hya blog cya aadharavar depend rahu nka Jr raja rani have astin tr tumhalahi jra kashta karave lagtin kadachit te aaj ek astin n tumhala shodhat astin
Nice story bro… Every school has one Raja and one Rani and there incomplete love story..
Khupch sundar aahe katha
Parat bhetin tr khup nar hoil thks ashish ghost Internet ve takyabadal tyamule khar prem aahe ya jagat te tri kalal
Khup chan story ahe ❤
nice story
I love story…….. Pan kharch ASA ka hot ani ho tumhala bhetle tar nakki Santa ani ho kharach sunder hoti .
Va bava
Khup khup chan luv story….salute tumhala…mitra asava tr asa…te doghe nkkich bhettil tumhala..ani bhetlyavr aamhla nkki kalva ha
Very
Nice
Story
Nice
Khup chhan story ahe WhatsApp LA group asel tar mala ashi story send karat ja ..9172449014<<WhatsApp number
Nice story
एक छोटीशी प्रेमकथा – कथा खुप सुंदर वाटली देव करो ते राजा राणी भेटतील व त्यांना ही आपण(लेखक) भेटाल हिच ईश्वरचरणी सदिच्छा.
….. शोले …
Hats off Man…..
Hart Touching Story…
mazi pan jawalpass ashich story aahe, kharach hi story khup chan aahe, mind parat junya athawani maddhe gela, swati kuthe asashil tar phone kar mob. 8898975634
Heart touching…. Aahe khup…I hope..Raja Rani bhetavet…
Khuuuup…Chan story….heart touchable…..
Mi hi mazya babu var khup prem agdi jivachya pali kade but tyala mi nkoy he aikun khup vait vatal 😭😭😭😭😭😭 ka khar prem karnaryan na ka nehmi tars hoto je time pass kartat tyanchya aayushyat sukh ast mg khar prem karnyaryanach ka nehmi dukh bhet 😭😭Khar prem karan ghuna ahe ka😭😭😭me ny rahu sakat mazya shivay but mazya babu mi nkoy a mg ata mi kay karu mala koni sangel ka??? 😭😭😭😭😭😭😭
Kadachit? doghanche vivah zale astil dya vishay sodun.
Prem kadhi hi marat nast dada tyanch lagn jal asu de pan tu prayatn sodu nako karan devane
Pratekala ek asa well washer dilela asto jo aayush jodato ani tyal dev mhantat
Jara bor vatel ekayala pan mi asich aahe
Hi story similarly aamchya sobat as it is ghadte h
I can’t stop the tear for reading the story
I wish tula tuje freind bhetatilach
☺Best of luck☺
Chan khup chan
Mitra mala tujya ya prem kathene khup kahi gostii tajya kelya.. Majii prem kahani ashich aahe mitraaa.. Ti majya pasun tabal 10 varsh dur hotii..aata tichee lagna jhaleee pan aamhii 10 varshane bhetloo bolooo khup barre vatlee .. Majii nahii jhalii pan aata pan tila sagle lakshat ahee..chan vatle ..pudchya janmii aamhii nakii ek hovuu ..
Anii tu majaa mitra mhanunn majya barobar rahaa..love u mitraa
jarror vo tume milenge dost par tume yadi sahi me aaj unki yad aati hai to tum bhi kuch karo une doondo.
kyoki maine apne bachpan ke dost ko.yesahi doonda tha
un dono ka pata ya fir fb etc.
Kharch khup khup aathwan yete majh khup prem hot ticyavar pan Shevati Nashib…….
khup chan story …….
हि खरी गोष्ट माझंय आयुष्यात झाली आहे चिटी, क्लास,आणि क्लास चा 1 ला दिवस ,ती दिसली पहिला प्रेम झालं…..khup problem face ka la khup ghosti navin kalya …pen aaj pen tichy shati jiv jalto aahe ti la ky hajar preem kaer na re bhat til pen mazha preem khara ho ta……
Hi ti la kon shang nar .
Pen aata ti shang la shodun de la aahe now focus on studies .! Jai Maharashtra
जिंदगी मै काम ऐसा करो कि नाम हो जाए।
वरना नाम ऐसा करो कि नाम लेते ही काम हो जाए।
Very nice
खरंच खुप छान न दादा…👌
वाचून डोळ्यात पाणी आले…😢
कभी कभी मेरे दिल मे खयाल आता है….
साला अस का होते नेहमी……😴
What nice story……!!!!
I Love it…..!!
Majha sudha asach kahi jhal…..pn
Reallestic and natural with hearts
taching
रडवलस ना येड्या। पार रमून गेलो ना जुन्या आठवाणीत
He vachun maja Maj rudhay jad zal😞
Hiii sir.अजूनही तुम्ही भेटले नाही का ?मी हा ब्लॉग चक्क 10-12 वर्षांनी वाचतोय. Plz reply me.🙏
Hiii sir.मी हा ब्लॉग चक्क 10-12 वर्षांनी वाचतोय. Plz reply me.🙏अजूनही तुम्ही भेटले नाही का ?
Hii sir. मी हा ब्लॉग चक्क 10-12 वर्षांनी वाचतोय .plz reply me🙏अजूनही तुम्ही भेटले नाही का ?